_cmsico.jpg)
Původní funkce kravaty, či aspoň jejího přímého předchůdce v podobě vázaného šátku, byla rozhodně jiného charakteru. Ať už toho čistě praktického jako ve starověkém Římě, kdy vojáka chránila před chladem, anebo spíše statusového jako u vojáků čínské terakotové armády.
Údajný vznik slova kravata se váže k období třicetileté války, kdy v řadách francouzské armády sloužil velký počet chorvatských žoldnéřů. Ti jako doplněk svých uniforem používali šátek s drobným uzlem uvázaným kolem krku. Šátek jim dávaly na rozloučenou jejich dívky, aby své milé v boji neztratily. Jeho barva byla povětšinou červená a šátek samotný velmi brzy upoutal pozornost francouzských vojáků, kteří doplněk uniformy svých spolubojovníků začali nosit také. A aby to neměli s vymýšlením názvu svého nového doplňku příliš složité, začali mu říkat prostě croates (z francouzského les croates – chorvaté, pozn. red.). Postupem času se pak ze slova stala dnes známá kravata, ve francouzštině nazývaná la cravate.
Z Francie se zvyk nošení vázanky rychle šířil po Evropě. V Británii si gentlemani uvazovali šátek tak svědomitě, že sotva mohli hýbat hlavou. Ve Francii se konce vázanky nechávaly o něco delší a upravovaly se způsobem připomínajícím dnešní vázací motýlek. Postupem času se konce šátku nechávaly stále delší. Napůl z legrace a napůl z čistě praktického hlediska (aby nositelům kravata „nepadala do polévky“) se vyvinuly kravatové spony.
Kravata, která si svou podobu zachovala prakticky až do dnešních dnů, pak vznikla v době průmyslové revoluce, přesněji řečeno v šedesátých letech devatenáctého století. Místo dlouhého šátku uvázaného kolem krku bylo jaksi dobově žádoucí, aby se se vzrůstající rychlostí výroby průmyslového zboží zrychlilo také samotné vázání kravaty.